Dalibor Hájek- Ze soutěže EVL'S jsem trochu nervózní

16224_18_1
Ahoj Dalibore, ty jsi na jaře na New York Pro absolvoval svůj profi debut. Jak momentálně vypadá tvoje forma?
Samozřejmě jsem stravu trochu povolil, ale nemyslím si, že bych formu nějak extrémně ztratil. Spíš bych to charakterizoval tak, že to je jaksi pod vodou, celkově trochu zatažené. Nic hrozného. Na EVL’S Prague bych chtěl nastoupit o něco málo těžší, ale budu se snažit, aby to bylo zároveň pevnější a tvrdší než na New York Pro. Tak doufám, že se mi to povede.

Ty jsi se na Extrifi.cz zmínil v rozhovoru, že jsi měl před New York Pro zdravotní komplikace s levou nohou. Jak se to vyvíjí teď? Už je to v pořádku?
Ano, v současné chvíli je to mnohem lepší. Před New Yorkem jsem vlastně nějaké 4 měsíce nemohl jet těžké nohy. Jel jsem v podstatě pouze předkopy a to ještě se zatnutejma zubama, protože to skutečně velmi bolelo. V tuto chvíli ale už jsem absolvoval dva těžké tréninky nohou. De facto ty nohy po delší pauze začínám teď zatěžovat tak, jak je to vhodné, a doufám, že to vydrží, no.
Jak se to zranění vlastně projevovalo?
Ona mě ta levá noha normálně měkla. Atrofovala. Začalo to lýtkem a pokračovalo do stehna. Když jsem závodil v New Yorku, tak jsem měl velké problémy, tu nohu udržet zatnutou. A i když jsem si myslel, že ji zatnutou mám, tak jsem na ní šáhnul a ona byla přitom normálně měkká. Ale jak se zdá, mohlo by to být zažehnáno, takže uvidíme.

Byl ses loni podívat na EVL’S Prague 2012? Proč ses rozhodl pro start na tomto ročníku?
Ne, chtěl jsem, ale bohužel mi to vloni nevyšlo. Ale slyšel jsem nadšené ohlasy od známých. Od perfektní úrovně závodníků až po celou tu organizaci soutěže, kdy mi všichni říkali, jak perfektně to bylo uděláno. Takže jsem velmi zvědavý. Toto byly jedny z důvodů pro můj start, včetně blízkosti soutěže a možnosti se představit domácímu publiku. A samozřejmě, nezanedbatelnou roli tam také hrají ty odměny za umístění, které jsou zde na vysoké úrovni. Takže to je velmi lákavá nabídka.

Ano, to mohu potvrdit. Osvětlení, pódium a celková stage byla na absolutně špičkové úrovni srovnatelná s jakoukoliv soutěží na světě. Teď mluvím samozřejmě o těch nejprestižnějších. Nicméně, poslední dobou již vyplouvají na povrch různá jména soutěžících, které jsou velkou konkurencí. Sleduješ to nějak?
Abych pravdu řekl, tak moc ne. Zaznamenal jsem vynikající jména, i jména, které mi nic neříkali, ale že bych se nějak intenzívně pídil po soupeřích, to ne. 3
Pro českého fanouška určitě bude také velkým lákadlem tvůj souboj s Tomášem Burešem, nemyslíš?
Noo, to určitě bude hodně zajímavé. Tomáše jsem viděl na fotkách, hodně se zlepšil, vypadá výborně…no určitě to pro naše fanoušky bude hodně zajímavý souboj. (rozhovor uskutečněhn před Tomášovými starty na profi soutěžích v USA)

Potkal ses vlastně někdy s Tomášem na soutěži?
Ano, jednou. To bylo v roce 2003 na republice, kde jsi byl i ty a Tomáš Kašpar. Tomáš Bureš tam tehdy vyhrál absolutního vítěze. Pak už jsme se jenom tak různě sportovně míjeli.

Takže se dá říct, že se na tu soutěž těšíš, ne?
No, těším, těším... Nervózní z toho jsem :-). Ale ne, samozřejmě, že se těším, jinak bych tam nešel.

Po EVL’S bude následovat nějaká další soutěž?
Já už jsem po New York Pro hodně silně uvažoval, že bych si dal pauzu s cílem nabrat nějaká ta kila hmoty. Protože tím, jak jsem dlouhý, tak bylo evidentní, že na sebe musím ještě něco naplácat. Nějakých 6-8 kilo tam prostě chybí. Takže jsem uvažoval vlítnout do objemu a pokusit se na sebe něco narvat. Abych pravdu řekl, i účast na EVL’S byla hodně nejistá.  V tomto směru mi maximálně  vyšel vstříc můj sponzor, firma Extrifit, která mě umožnila soustředit se na pražskou soutěž a zásobit mě jejich výrobky tak, aby došlo k maximálnímu pokrytí mých potřeb v přípravě na soutěž. Zároveň teď tam vyběhl zase ten Mozoláni Classic, kde jsem sice na facebooku potvrdil účast, ale budu si to muset ještě pořádně promyslet. To jsou pak zase další 3 měsíce, které mě můžou chybět v tom objemu. Takže plány po EVL’S jsou pořád ještě hodně otevřené.
Po New York Pro jsme spolu řešili, že americké rozhodování je pro nás nezvyklé, hodně rychlé a někdy ne úplně objektivní, resp. ne tak důkladné, jak jsme zvyklí. Podle mého názoru před tebou skončilo pár lidí, kteří měli evidentně slabší formu. Slibuješ si od EVL’S Prague trochu důkladnější porovnávání?
Tak ono se léta říká, že evropský nováček v Americe musí zaplatit nováčkovskou daň, takže si říkám, že tady by to mohlo být o něco lepší. I když já jsem prostě neměl šanci porovnat se se závodníky, kteří podle ohlasů mohli skončit za mnou. Těch fotek odtamtud je strašně málo, takže sám moc nevím. Druhá věc je ta, že jsem měl i trochu sportovní smůly, když jsem si vylosoval číslo hned vedle toho Ramiho (vítěz soutěže). Takže v momentě, kdy nastoupilo to startovní pole, mě rovnali vedle toho největšího na pódiu, a tím pádem mě pak automaticky šoupli někam dozadu a už jsem neměl šanci se vůbec porovnávat s ostatníma. A když už si mě všimli, tak už to bylo víceméně rozhodnuté a těžko s tím něco dělat. Takže doufám, že v tomhle ohledu budu mít víc štěstí a taky trochu spoléhám na přízeň domácích fanoušků, kteří mě třeba přijedou podpořit a vytvoří dobrou kulisu. To člověku taky hodně pomůže. Ale taky jsem zažil MS v Ostravě, kdy to bylo až nepochopitelné, jak domácí závodníci byli v nevýhodě. To bylo tehdy vskutku hodně divné rozhodování. Takže tím chci říct, že i když to bude na domácí půdě, tak se nemůže počítat s tím, že ti jenom kvůli tomu, že jsi Čech, bude někdo fandit víc než těm ostatním.

A takový tip na závěr, na jakém umístění by ses chtěl pohybovat?
Já bych chtěl dopadnout samozřejmě co nejlíp. Ale podstatné pro mě je, abych byl vždy lepší, než ten závod předešlý. To jsou takové moje cíle. Když jsem jel do toho New Yorku, říkal jsem si do desítky, pak že bych byl šťastný do finále a dopadlo to tak, že do finále jsem měl daleko. Takže já o těchto věcech mluvit nebudu, a pokusím se radši být lepší než minule. 1187108_402197019880713_1307190498_n