Buďte vyjímeční, buďte kulturisté.

Nedávno jsem o tom psal, ale tohle téma je jako hloupé nápady z hlavy Bohuše Sobotky. Prostě nevyčerpatelné. Jde o téma „mladí kluci“. Zmínka o sledování čehosi „mladými kluky“ se objevila na mém monitoru hnedle 2x během půl hodiny. Jednou u videa Milana Obořila, kde si „mladí kluci“ neměli brát příklad z provedených shybů a hned na to pod článkem Nora Zajace o jeho objemovce, kde si „mladí kluci“ zase neměli brát příklad z ehmm, objemovky reprezentanta Slovenska v kulturistice..  No fajn, já znám taky pár „mladých kluků“, doprovázející „mladé holky“ a sledovat zase tyhle exempláře, je jako pozorovat apokalypsu důchodového systému v mikroprostoru..

O co jde? Chodím cvičit do posilovny Fitmexx v Liberci. A jelikož mám k zadnici přišroubovaný nástroj určený k pohybu s krycím názvem automobil, musím ho chtě nechtě občas odložit a popojít několik mrzutých metrů do fitka. A vzhledem k tomu, že parkoviště je v místním obchodním centru, proplouvám těchto pár metrů hutným marihuanovým dýmem, produkující oni mladíci, abych pak lehce sjetý překročil opodál ležícího ožralu šmajchlující se se svojí oblíbenou značkou krabicového vína za 18 Kč. Fitmexx nesídlí v nějaké žumpa čtvrti, jak by se mohlo z těchto řádků zdát. Naopak, je to skvělé fitko uprostřed města a svůj prostor má v Domě kultury. Což je momentálně středisko počínající plesové sezony, kdy mladí, vyšňoření lidé, vstupují dovnitř a ven tahle budova chrlí špinavé hadry s bledým obličejem hledající oporu pro svůj vratký pohyb. I takový je obrázek těch "mladých lidí".

Možná se teď ptáte, co má společného ten úvod se špatným příkladem provedení cviků? Mnoho. Přestože se někdo může na hrazdě mrskat jak křeček při kopulaci, pořád je to příklad kulturisty, který má svou cestu, jakkoliv po ní jde zvláštně. Pojďme tedy zbavit pochybností především ty mladší kluky, kteří stojí teprve na rozcestí, kde jeden ukazatel je trochu oprýskaný, železný a věru, moc zábavy neslibuje. Na rozdíl od toho neonového, blyštivého, slibující zábavné noci s přáteli zakončené na policejních stanicích nebo nevázaným sexem v přítmí postranní uličky. A pojďme si rovnou říct, že pokud si vybrali za svůj sport kulturistiku, můžou být na sebe patřičně hrdí. Není se totiž za co stydět a je třeba si uvědomit, že máte spoustu argumentů pro vaše vrstevníky, kteří nechápou, že nošením krabiček s jídlem do školy nebo vašeho zaměstnání se pouze přibližujete blíž a blíž ke svému cíli.

Vlastně to ani nemusíte nikomu vysvětlovat. Mějte toto vědomí v sobě. Proč také vysvětlovat něco člověku, který si myslí, že je hustej, protože umí ubalit jointa? Proč byste se měli cítit trapně před partičkou spolužáků, kteří zevlují na parkovišti před obchoďákem, hulí travku a v momentě, kdy se vracíte ze svého tvrdého tréninku, už vypadají jako chechtací pytlík plný dementů? Dokonce ani to zvracení do mísy po prožité alkoholové noci na diskotéce není tak cool, jakkoliv se to může z veselého vyprávění zdát. Ne, buďte hrdí na své přesvědčení, buďte pevní v nastoupeném směru a buďte hrdí, že jste jiní.

Ale toto se netýká jenom teenagerů. Často se potýkám s nepochopením ze strany svých vrstevníků, kteří mají k teenagerům stejně daleko jako Arab k židovi. Trápí je otázka, proč to vlastně ještě dělám? Proč se ještě dřu v posilovně? To mě to ještě baví? Vždyť už jseš starej, říkají občas, léta nezastavíš a podobně. Často zahlédnu i takový jemný posměšný úšklebek…  Jako strašný kydy, řeknu vám. Jasně, že mě to baví. A baví mě to právě proto, že je to dřina a že je to těžké a zeptejte se mé ženy, jak jsem zpruzelý, když mi to zrovna nejde a zvedám míň než jindy. Jenže pozor! Myslíte si, že můžete čekat nějaký obdiv za svou tvrdou práci? No tak na to hodně rychle zapomeňte dámy a pánové. Tvrdá práce je pojem, který má váhu v Americe, určitě se bez ní neobejdou v Asii, ale v Evropě? Tady hrdost na tvrdou práci skončila s příchodem Millénia.  Já totiž teď nemluvím zrovna o bouchání v továrně, nebo dolování uhlí v dolech, mluvím o tvrdé práci jako o pojmu, který vyjadřuje cestu, neústupnost, zodpovědnost a odhodlání zdolávat všechny překážky. Tento pojem, tento přístup, vystřídaly v Evropě pojmy jako dotace, pomoc, podpora, subvence, solidarita, humánnost atd. Vážně si myslíte, že vás ocení národ, kde každý pátý člověk volí komunisty a s nataženou dlaní čeká, co dostane? Myslíte si, že vás za vaší snahu ocení národ, který z půlky kouká na úspěšné individuality jako na zloděje, hajzly a asociální podvodníky. Hmm, asi ne. Je proto až s podivem, kolik mých přátel smýšlí pravicově. Ale má to svoje vysvětlení. Kulturistika totiž produkuje lidi, kteří jsou zvyklí, že své prohry nemohou svádět na někoho jiného. V kulturistice jste sám.  A i přes to, že vás podporuje vaše okolí, máte sponzora, tak přesto všechno jste za své výsledky, ať jsou jakékoliv, zodpovědní především sami sobě.

Ale abyste tento článek nepochopili špatně. Vůbec jsem ho nenapsal proto, abych si postěžoval, poplakal, jak nás nikdo nemá rád, a všichni nám ubližují. To rozhodně ne! To by znamenalo hrubé nepochopení myšlenky, kterou se vám možná trochu kostrbatě snažím sdělit. Naopak, vlastně tyhle ublížené kecy z duše nenávidím. Zrovna tak nenávidím kecy kulturistů v dietě. Máš hlad, jsi unavený, máš chutě a jsi nepříjemný? No tak to nedělej. Nikdo tě do toho nenutí. Kulturistika je, a vždycky bude především koníček, hobby. Je natolik osobitým a vymykajícím se sportem, že z podstaty věci není možné, aby se stala nějakým masovou záležitostí a pokud chcete milióny peněz a dennodenní záři reflektorů, běžte rovnou dělat něco jiného. Možná za to může samotná soutěžní povaha kulturistiky. Vždyť považte, že je snad jediným sportem, kde se trénink skládá z úplně jiné činnosti než samotná soutěž. Tomu se říká skutečná sportovní anomálie. Ale právě ve výjimečnosti kulturistiky tkví její krása.

Tenhle článek jsem napsal proto, abychom si uvědomili, jak úžasný náš sport je, jak skvělé vlastnosti v nás po léta buduje a jak sebevědomé osobnosti tvoří právě z mladých lidí. Kulturistika vás odliší. Ve všech směrech. Budete mít jiné tělo, jinou chůzi, jiné myšlení a jiný životní styl. Tedy pokud to s kulturistikou budete myslet aspoň trochu vážně. Budete výjimeční.