Opět můžeme být poslem dobrých zpráv z anglického British Grand Prix ! Neskutečný příběh Tomáše Bureše nekončí získáním zlaté medaile na Amatérské Mr. Olympia ! Dle informací, zveřejněných na sportovním serveru RONNIE.CZ, si Tomáš Bureš sotva stihl dopřát \"normální\" jídlo po dlouhé dietě, když ho kontaktoval samotný prezident světové federace IFBB Rafael Santonja a nabídl mu start na profesionální soutěži British Grand Prix !

To znamená postavit se na pódium vedle takových profíků jako je Toney Freeman, Johnnie Jackson, Essa Obaid, Ronny Rockel a v neposlední řadě i Branch Warren !

Níže Vám přinášíme převzatý rozhovor ze serveru ERASPORT.CZ s Tomášem Burešem těsně po skončení amatérské Mr. Olympie. Na konci článku ještě publikujeme velmi zajímavé fotografie ze semifinálového porovnávání.

Aktuálně se objevují zprávy, že ještě není jistá Tomášova účast na finálovém klání z důvodu udržení formy a komplikovaného návratu do ČR. Každopádně mu budeme držet palce, ať se vše vyřeší a on bude moci soutěž řádně dokončit. Už teď je pro nás ale vítězem na celé čáře !

Tome, po včerejšku a po problémech, které byly, myslím, že tohle může být to nejlepší zadostiučinění. Jak se v tuto chvíli cítíš?
Tak určitě se cítím parádně, protože jsem vítěz a hlavně, přesně jak jsi řekl - po tom včerejšku se cítím jako vítěz dvakrát tolik...

Kdy sis začal říkat, že by to dnes mohlo být na první místo?
Já jsem se necítil do poslední chvíle, ale doufal jsem v to, doufal jsem. Všichni mi říkali, že to může být první až třetí místo, tak samozřejmě jsem doufal, že to umístění bude co nejlepší a do poslední chvíle jsem nevěděl, jaký. Ale pak jsem byl hrozně rád, že to takhle dopadlo.

Můžeš nám popsat průběh soutěže, jak probíhalo semifinále, jak probíhalo finále?
Bylo to v nádherným sálu, opravdu krásný obrovský sál, krásná světla, všechno hezky nasvícené. Soutěž začala od kategorií, který nebyly tak početný, ale my jsme měli dvanáct závodníků a bylo to takový, trochu víc se závodilo než na Arnoldu, z čehož jsem měl radost. Trošku víc vyvolávání, byl to takovej tužší boj. Semifinále bylo takový bojovný a finále vlastně taky. Pro mně bylo úžasný. Pro mně by bylo ale úžasný všechno.

Jak jsi vnímal konkurenci, jaká byla?
Já jsem byl hlavně rád, že jsem v téhle kategorii. Já jsem to samozřejmě před čtrnácti dny chtěl stáhnout do stovky a udělal jsem to tak, ale nebyl jsem ve „svý“ kategorii. Teď jsem se cítil o hodně líp, byl jsem prostě tam, kam patřím. Ale samozřejmě, ostatní kolem mně byli obrovský, takže jsem si moc jistej v kramflecích nebyl. Ale nakonec, říkám, dopadlo to úplně super. Jaká byla Tvá soutěžní váha? Myslím, že jsem včera navážil 105,5 kg a dneska bych řekl, že jsem měl tak o kilo, o kilo a půl víc.

Když porovnáš svoji formu na Arnold Classic a tady v Anglii?
Byl jsem tady plnější, cítil jsem se daleko líp, dělal jsem si to, jak jsem zvyklej po svým, nestahoval jsem váhu a dobře jsem nacukroval - takže jsem se cítil minimálně o 50 % líp než na Arnoldu.

Tomáši, poslední otázka na závěr, možná jednoduchá. Co vidíš ve své soutěžní kariéře v tuhle chvíli dál?
To nevím, ale určitě bych chtěl pořád vyhrát ten amatérskej Arnold Classic a to mně teď asi bude hnát celej rok dopředu.

Doufám, že to vyjde! Tome, ještě jednou gratuluju k tomuhle úspěchu, děkuji za rozhovor a hezký let zpátky. Děkuji mockát.

Když jsme se s Tomášem opakovaným „děkuji mockrát“ loučili, nikdo v tu chvíli ještě netušil, že jeho poslední odpověď nebude platit dlouho. Už o pár hodin později stál totiž Tomáš na pódiu opět. Na pódiu své první profesionální soutěže British Grand Prix!