Benchpress v Mladé Boleslavi

Jak už jsme vás informovali minulý týden, v neděli proběhl již 5. Ročník Open mezinárodní pohárové soutěže v benchpressu. A hnedle zkraje vám musím říct, že pokud jste fanoušky těžkého benche a nedorazili jste, máte čeho litovat. IMG_7624
Roman Maršálek, který tuto soutěž pořádá, je znám jako obrovský nadšenec do silových sportů. Sám se jim aktivně věnuje a mohli jste ho vidět na kulturistických prknech, pravidelně soutěží v silovém trojboji a nemůže chybět také ani na těchto specializovaných disciplínách jako je právě Benchpress. Tuto soutěž pořádá již pátým rokem a z klasického pouťáku pro pár známých, pomalu, ale jistě buduje respektovanou soutěž s vysokým renomé.

Pro mě jako laika v silových sportech typu trojboj a benchpress padaly neskutečná hausnumera. Vždyť posuďte sami. Pro vítězství v 90-ti kg kategorii jste museli vytlačit neskutečných 265 kg!!! A to nebylo všechno!

Host z Maďarska, László Meszárosz, (ano, je to ten šílený mutant na fotografiích) předvedl výkon z říše fantazie, když dal 300 kg na bench RAW. Tzn. bez stahovacího trika, jež výrazně napomáhá k vyšším číslům. Umíte si to představit? Přijdete k čince, která váží 300 kg a prásknete tam takovouhle šílenou cifru. Wauuu pro mě je to skutečně nepředstavitelná váha. Lászlo Meszárosz a Roman Maršálek
Je jasné, že početní diváci šíleli a dali to náležitě najevo i bouřlivým aplausem. Ovšem nemenších ovací se dostalo i Radkovi Loncovi, který dal přítomným pro změnu ochutnat něco z kulturistické kuchyně a předvedl aktuální formu týden před svou plánovanou soutěží.

Když už jsme u těch kulturistů, dalším vynikajícím „obojživelníkem“ je špičkový slovenský kulturista-benčař Vlado Flimel. I on se představil českým divákům parádním výkonem 234 kg, který ho katapultoval na první místo ve své kategorii. Navíc předvedl i skvělou kulturistickou formu a jeho póza double biceps by mohla být ozdobou kterékoliv kulturistické soutěže. Ze známějších kulturistických tváří stojí za zmínku ještě věčně dobře naložený Vlastimil Kalaš, který sice na stupně vítězů nedosáhl, ale přesto si výkonem 175 kg ostudu rozhodně neudělal.

Rád bych zde zmínil ještě mnoho dalších jmen, ale bohužel nemám v ruce oficiální výsledky a tak mi jistě prominete, že jména medailistů doplním později.
Co bych chtěl ale na závěr skutečně zvýraznit a vypíchnout je atmosféra celé soutěže. Byť i zde samozřejmě byla přítomna jistá rivalita, bez které by nebyla soutěž soutěží, tak hlavním rysem byla přátelskost. Přátelskost a pohoda, dodám druhým dechem. Takže i když tento druh soutěže není úplně tak mým šálkem kávy, tak k Romanovi se určitě rád přijedu podívat i na následující 6. ročník. Jsem skálopevně přesvědčen, že to bude stát za to.