Bára Černáková- nová tvář Extrifit Teamu

PV: Já se ti Báro, rovnou přiznám, že tě moc po sportovní stránce neznám. Zaregistroval jsem tě tak nějak po očku na soustředění talentované mládeže v Rumburku, ale to je asi tak všechno. Můžeš se mi a našim čtenářům tedy představit?


házená(č.5).JPG
BČ: Ahoj, zdravím všechny čtenáře. Jmenuji se Bára Černáková, je mi 19 let a studuji čtvrtým rokem v Praze na obchodní akademii, obor ekonomické lyceum. Po maturitě bych se ráda věnovala dalšímu studiu.  Sportu se věnuji odmalička.  Táta mě učil na bruslích, na kole, lyžovat, plavat, vozil mě na tréninky tenisu a nakonec jsem zakotvila u házené, u které jsem zůstala asi 5 let. Tréninky byly dosti náročné, trenér se s námi moc nemazlil, platilo pravidlo „ jeden za všechny, všichni za jednoho.“ Nicméně, bavilo mě na sobě pracovat a dřít, když jsem pak viděla výsledky. S holkami jsme vybojovaly titul mistryně ČR, byla jsem vyhlášená dokonce nejlepší hráčkou turnaje a pokaždé na mistrovství republiky jsme braly medaili. Poté jsem přešla na atletiku, především ze zdravotních důvodů, ( které jsem si přivodila jednostrannou zátěží při házené), kde jsem uplatnila perfektní fyzickou připravenost, právě z dob házené, kdy jsme v jednom kuse běhaly, skákaly přes švihadlo, tahaly expandr, házely  s medicinbaly či klikovaly, ať už za trest nebo v rámci posilování. Nebylo vyjímkou 100 kliků denně ve 12ti letech.  Jelikož jsem byla všestranná, věnovala jsem se sedmiboji. Zde jsem poprvé poznala individuální přístup trenéra ke každému svěřenci zvlášť, každý jsme měli svůj vlastní tréninkový plán, trenér s námi vše konzultoval, hodně času jsme trávili v posilovně, což mě velice bavilo. Tento přístup mi nadevše vyhovoval, byli jsme výborný kolektiv a absolvovali spoustu soustředění ať už v zimě na běžkách, či u moře. Již v raném věku jsem se začala velice intenzivně zajímat o výživu a zdravý životní styl a letos v létě jsem si udělala vysněný trenérský kurz u Petra Stacha.

Jenže nakonec se mi zastesklo zase po té házené a vrátila se k ní. Chyběla mi kolektivní hra, trochu se vyblbnout na hřišti, udělat kličku soupeři, vstřelit branku, vypíchnout míč... Individuální i kolektivní sport má své, každý si musí vybrat, co mu více vyhovuje.  Bohužel jsem si pak v letní přípravě zlomila nohu, což mi  překazilo plány věnovat se atletice i házené současně.  Nakonec jsem ještě dva roky hrála házenou na špičce mládežnických kategorií, ale pak nastal velký problém při přechodu do vyšších věkových soutěží, kde náš klub už neměl dorosteneckou kategorii a já v ten moment neměla kde hrát. Už při házenkářských trénincích jsem chodila občas do posilovny, kde si mě všiml Ludvík Pokorný a já ho poprosila o vypracování nějakého posilovacího tréninkového programu, tehdy ještě vzhledem k házené. O půl roku později, dnes to bude 2 roky jsem skončila s házenou definitivně a posilování se stalo pro mě sportem číslo 1. Ludvík ve mě viděl dobrý potenciál a nabídl mi, jestli se nechci připravit na závody. První, co mě napadlo, bylo, že nechci být kulturistka, načež mě hned uklidnil, že jsou i jiná odvětví, např. fitness či bodyfitness.  Půjčil mi domů DVD ze závodů a já poprvé viděla bodyfitnessky v akci. Jejich postavy se mi líbily a já se rozhodla, že to zkusím taky. Ludvík byl rád a od ledna 2009 jsme začali přípravu na jaro 2009. Na začátku června jsem se tedy zúčastnila svých prvních závodů a skončila jsem třetí na Mistrovství Čech v kategorii bodyfitness. Nešlo mi vůbec o umístění, ale o to, vyzkoušet si, co všechno taková příprava včetně závěrečné superkompenzace obsahuje a jak se budu cítit na pódiu. Před tím jsem žádné podobné zkušenosti neměla, tak jsem sama nevěděla, jak to bude na mě všechno působit. Ale naštěstí jsem trému neměla a závody si užívala a motivovaly mě na další sezónu, kde jsem už chtěla uspět.

36.jpg PV: To už jsi byla juniorka?
BČ: Ne, ale byli jsme tam pouze 2 dorostenky, tak spojili dorostenky a juniorky v jednu kategorii.
PV: Takže to maličko shrneme. Začala si závodit v bodyfitness ve věku 18 let v roce 2009. Je to tak? V roce 2010 jsi také závodila? A pokud ano, tak s jakými výsledky?
BČ: Trošičku tě musím poopravit, ano na jaře 2009 jsem začala závodit, ale bylo mi tehdy ještě teprve 17 let. Rok 2010 už byl mnohem úspěšnější. Vyhrála jsem mistrovství Čech i mistrovství ČR, nominovala jsem se na ME, které se konalo na Ukrajině a tam obsadila skvělé druhé místo.

PV: To je fantastické, ale ty jsi mi teď tady vyprávěla, že jsi dělala všechny možný sporty, co já viděl kdy v televizi.  Když máš takovouhle zkušenost, naplňuje tě to soutěžení v bodyfitness? Baví tě to?  Bodyfitness jsou pro mě 3 nijak vyčerpávající figury, jak to máš ty? Tys přece byla zvyklá skákat, házet, běhat a já nevím co ještě..
BČ: Zatím mě to baví a naplňuje. Je to běh na dlouhou trať, ostatně jako jiné sporty, ale u kulturistiky a jejich odvětví se mi nejvíc líbí, že se jedná o sjednocení spousty věcí, kde jedna bez druhé nefunguje. Cvičení bez kvalitní stravy, nebo bez suplementů či dostatečné regenerace prostě nemá žádoucí efekt. To nemluvím o správném načasování a metodách tréninku… je to prostě věda a chce to experimentovat, protože každému sedí něco jiného. Především to chce obrovskou vůli, protože ne každý si dokáže odepřít to, co mu chutná. Ptáš, se, jestli to pro mě není moc nudné, není, tréninky v posilovně jsou natolik pestré, že se u nás v činkárně dost vyblbnu, navíc samotné posilování doplňuji jinými sporty, teď jsem si nejvíc oblíbila beach volejbal, který hrajeme pravidelně jednou týdně a v létě mi přirostly k srdci inline brusle. Samotné závodění je třešnička na dortu a zocelování vůle v závěrečné dietě. Závodění si užívám. Ráda prezentuju vypracované tělo, se kterým jsem spokojená.
PV: Cvičíš tvrdě?
BČ: Snažím se především o správnou techniku provedení cviku, než zvedat nesmyslné váhy, ale myslím si, že se nešetřím a cvičím tvrdě, i když nemám velké objemy.
PV: Prozradíš nám nějaké silové výkony?
BČ: Na bench-pressu dám 50 kilo pro 8 opakování v sérii a na dřepy dám tak 55 kilo v sériích, leg-press odjedu se 130 kg 10 opakování, ale jak jsem již avizovala, nejde mi o nějaké rekordy, ani nevím kdy jsem si naposled nějaký měřila (smích). Ale myslím si, že za zmínku stojí rekord školy v počtu kliků, podotýkám pánských, poctivě provedených až dolů, kdy jsem jich udělala 71 v kuse.

_DSC1466.jpg
PV: Máš nějaký vzor, nějaký typ postavy, který se ti líbí? 
BČ: Konkrétní vzor nemám. Ale líbí se mi, když ženská-závodnice, vypadá dobře celý rok. Nejenom na soutěži. Totéž platí i u chlapů. 
PV: Máš podporu doma? 
BČ: Ano, samozřejmě, bez ní by to nešlo. Rodina byla vždy moje největší podpora, jak psychická, tak finanční. Hlavně táta mě odmalička vedl ke sportu. Nebylo to tak, že bych vyloženě musela chtě-nechtě, ale vždycky mi pomáhal s přípravou, tréninky a regenerací. Je to zároveň i můj masér (smích). Rozhodně jsem neměla čas se někde flákat. Mamka se spíš stará o domácí zázemí a o kvalitní stravu.  Dědovi jsem vděčná především za finanční podporu. Další obrovskou podporou je můj přítel. Cvičíme spolu u nás ve fitku a jelikož si také vyzkoušel závodění v kulturistice a věnoval se trenérství, konzultujeme spolu vše, co se týče přípravy. 
PV: Tvůj otec sportoval, nebo sportuje? 
BČ: Taťka byl reprezentant v zápase, byl několikrát na mistrovství světa a měl jet dokonce na olympiádu, ale kvůli problémům se zády nejel a  musel sportovní kariéru ukončit. Bohužel. 
PV: No to je škoda, že tu není tvůj přítel dnes s námi. Předpokládám tedy, že zná ty kluky se kterými jsi se fotila. Co říká na to, do jaké společnosti jsi se dostala? 
BČ: Zná tak trochu. Samozřejmě mi to moc přeje, on mě podporuje ve všem. Myslím, že je moc rád, že jsem v kontaktu právě s firmou Extrifit. 

P1020914.jpg
PV: To jsme zabrousili trochu do soukromí. Vrátíme se ke sportu. Byla podle tebe náročná ta příprava na sezónu?
BČ: Já jsem byla zvyklá na tvrdé tréninky už z jiných sportů. Na jarní sezonu 2010 jsem začala intenzivní přípravu od srpna 2009, kdy jsem jela přesně podle plánu 3- 4 krát týdně v posilovně. Tréninky se postupně měnily a s roztávajícím sněhem jsem začala běhat a věnovat se tak i kardiu.  Myslím si, že mám trochu výhodu v tom, že mám dobrou genetiku a slušné předpoklady, např. úzký pas.
PV: Tak to určitě ano. Jak si se vůbec dostala ke spolupráci se společností Extrifit?
BČ: O to se postaral taťka. Po Evropě jsme si sedli, řekli jsme si, že už přeci jen máme nějaký výsledek za sebou a zkusíme oslovit potenciální sponzory, především z finanční stránky, jelikož veškeré náklady na letenku na ME atd. jsem si platila sama. Táta si prohlédl všechny weby různých společností, které se pohybují kolem tohoto sportu a nejvíce ho zaujali stránky fy Extrifit.(www.extrifit.cz ^{pozn. red.}) Pak zavolal majiteli, panu Nádvorníkovi, přednesl mu nějakou svou vizi a teď jsem tady a fotíme. (smích)


PV: Takže ty jsi před tím neznala naše výrobky? Užívala jsi vůbec v přípravě na závody nějaké suplementy? 
BČ: Výrobky od firmy Extrifit jsem před tím neznala, seznámila jsem se s nimi blíže až na soustředění talentované mládeže v Rumburku, kde jsem byla s nimi velice spokojená.  V přípravě jsem užívala jen BCAA, protejn a spalovač. Z produktů Extrifitu jsem nadšená. Po důkladném prostudování jednotlivých suplementů jsem zjistila, že mají jedinečné složení a ty nejmodernější technologie výroby a ojedinělou  lahodnou chuť. Ráda mlsám na protejnových tyčinkách, jsou fakt výborné( smích).  Kluci si ty doplňky na focení moc pochvalovali. Mimochodem tyčinky do nich lítali jedna za druhou. (smích) 
PV: Dobře, že jsi kluky zmínila. My tady teď sedíme po focení se členy Extrifit Teamu. Jaký z toho máš pocit? 
BČ:  Naprosto úžasný. Už jsem měla nějaké malé zkušenosti s focením, ale musím říci, že pan Adlt byl strašně příjemný, sympatický a profesionální fotograf.  Dokonale věděl, co má fotit, jak se mám u toho tvářit a já jsemse díky tomu  cítila naprosto uvolněná. Navíc z vás (extrifit teamu pozn. red.) je cítit, že jste taková parta kámošů, kteří prostě dělají stejnou věc a snaží se jí dělat dobře. Ta atmosféra tohohle týmu je vážně příjemná a já budou doufat, nebo se snažit, abych mezi vás tak nějak dobře zapadla. 
PV: Tak to jsme rádi, že se ti u nás líbí. Jaké jsou teď tvé plány do budoucna? 
BČ:  Teď mě čeká v první řadě maturita. Od toho se odvíjí mé momentální cvičení. Ale na podzim bych se ráda zúčastnila nějakých pohárovek a vzhledem k tomu, že budu ještě nějaký čas juniorka, tak bych se také ráda nominovala na juniorské MS. 
PV: Dobře. Já bych ti chtěl poděkovat za rozhovor, popřát ti hodně štěstí u maturity a samozřejmě taky mnoho sportovních úspěchů.
BČ: I já tobě děkuji a budu se těšit na spolupráci s fy. Extrifit.