Antibiotika a cvičení

Antibiotika a cvičení

Pavel Vacek | 06. 11. 2015

Cvičit při užívání antibiotik, nebo ne? Nestačí jen trochu snížit zátěž, když příznaky nemoci odezní a klid je už nesnesitelný? Odpověď nelze zcela sjednotit, a to ani mezi odborníky. A vždy záleží především na individuálním posouzení, hlavní slovo by měl mít lékař, popřípadě spolu s trenérem. Jak moc působí léčba antibiotiky na náš organismus a co riskujeme sportováním... Jak moc působí léčba antibiotiky na náš organismus a co riskujeme sportováním při jejich užívání?

Antibiotika jsou skupinou léčiv, podávaných při léčbě bakteriálních infekcí, nebo profylakticky, například u některých zubních výkonů. Rozlišujeme antibiotika baktericidní a bakteriostatická: ty první bakterie zabíjejí, zpravidla narušováním jejich buněčných membrán, ty druhé jim brání v množení. Žádné z antibiotik však nerozlišuje mezi těmi užitečnými, hodnými bakteriemi, které tvoří střevní nebo vaginální flóru, a těmi zlými, které vám třeba při neléčené angíně mohou poškodit srdce nebo ledviny. Kromě boje s nemocí je tak organismus zatížen ještě na jiné frontě a mohou se tedy zhoršit například kvasinkové infekce, a to kdekoli v těle. Tělo je tedy ve zranitelném stavu a potřebuje svůj čas a klid na zotavení.  

S teplotou a ve stavu, kdy vás infekce drtí dráždivým kašlem, bolestí v krku a dalšími příznaky akutního onemocnění, proto zůstaňte doma. Pokud tyto příznaky pominou, rozhodně nic nezkazíte lehkým kompenzačním cvičením, strečinkem, mírným(!) posilováním, tedy jen velmi nenáročnými aktivitami. Trpělivost je na místě. K dalším zásadám patří: antibiotika vždy dobrat, i když už se cítíte dobře. Nemoc ještě nemusí být zcela potlačena, může se vrátit a především na ně snadno vznikají rezistence. Z podobných důvodů si je ani neordinujte sami, když byste v domácí lékárničce objevili nějaká nedoužívaná.  

A brát či nebrat? Obecně platí – na virové infekce vám nepomohou, poraďte se tedy vždycky s lékařem, jsou-li v tu chvíli pro vás nebo vaše děti opravdu nutná. Mohou nejvýše zabránit případné bakteriální superinfekci (tzv. viróza vás oslabí - a do oslabeného terénu může nějaký streptokok snáze vniknout). Je-li to možné, doporučuji toto: nechat si udělat výtěr a v případě bakteriální infekce a testů na citlivost si nechat předepsat antibiotika cíleně a dát jim přednost před širokospektrými, kultivace však chvíli trvá a někdy je třeba jednat hned… Zkrátka použití a nepoužití ATB a všechna pro a proti je dobré s lékařem konzultovat. Samozřejmostí je ale fakt, že s nemocí zůstaňte v klidu a řádně ji dolečte, i když antibiotika nakonec neberete.  

Pokud pod antibiotiky hodláte trénovat, to je ve výjimečných případech možné a sportovní lékaři o tom jistě vědí a váš lékař k tomu svolí, pak je vhodné snížit zatížení o 25 procent. Podle zkušeností trenérů, závodníků (a dokonce i u závodního koně léčeného antibiotiky) je výkon vždy snížen, TF je vyšší, pro sportovce to představuje těžší boj, horší výsledek a samozřejmě i riziko. Jsou známy případy náhlých úmrtí i mladých sportovců po nedávno prodělané infekci, a ať je příčina jakákoli (působení infekčních agens, léčiv i imunitních mediátorů v kombinaci s individuálními dispozicemi), nelze toto varování opominout. Ta úmrtí tedy mohou, ale nemusí mít souvislost přímo s antibiotiky. Není to zcela jasné, možných příčin a jejich kombinací je tu více a stanovují se dosti obtížně. Prokázané ale je, že po některých onemocněních – virových i bakteriálních mohou zůstat změny na myokardu, které se v klidu nebo mírné zátěži neprojeví, ale ve vysoké zátěži mohou skončit fatálně. A to jsou případy mladých sportovců, mezi nimiž si zubatá vybrala svou daň. Známá je i skutečnost, že některé typy bakterií vyvolávají tzv. pozdní následky: nemoc se dávno vyléčí nebo odezní, ale s odstupem několika desetiletí, v horším případě i daleko dříve vleze právě na srdce. Najednou přestanou „těsnit“ chlopně a zjistí se, že na nich předtím zapracoval zánět. To může mít souvislost se sportem.

Pozor na vedlejší účinky Kromě hlavních rizik tréninku ve stavu, kdy je tělo zranitelné a brzy po nemoci, jsou tu ještě možné vedlejší účinky antibiotik:  

1) Průjem. S poškozením střevní flóry pravděpodobně budete běhat k záchodové míse častěji, než jste zvyklí. To je sice nepříjemné, ale větší riziko je riziko dehydratace. Určitě proto více pijte.  

2) Citlivost na slunce. Některá antibiotika způsobují vyšší citlivost na sluneční záření. Vzhledem k tomu, že běh je venkovní aktivitou, může vás spálit i takové sluníčko, které vám jinak nevadí. Vyčerpání z horka, úpal a úžeh nejsou tak časté, ale o to závažnější.  

3) Poškození šlach. Antibiotika ze skupiny fluorochinolonů mohou zvýšit riziko poškození (až přetržení) šlach. Z tohoto pohledu si při nich raději dejte pauzu, a ani při strečinku nechoďte do krajních poloh.  

A jak znovu začít po léčbě antibiotiky: jako po každé nemoci jen lehce, v mírné intenzitě, kterou jen opatrně zvyšujeme. První týden rekonvalescence skutečně jen mírně, až v druhém přidejte, pokud se cítíte dobře. Až potom najeďte na svůj tréninkový plán.  

Veďte si tréninkový deník. Pokud jej již máte, nezapomeňte si do něj zapsat i skutečnost, že užíváte ATB a že jste je brali, i když jste si jinak dali poctivou pauzu. Sledujte a zaznamenávejte všechny změny, stav těla, výkon, subjektivní pocity. zdroj: seznam.cz   P.S. O cvičení v době nemoci se budeme bavit také zítra s Milanem Obořilem v Extrifit poradně. 

Komentáře: